article_lg_1914-Ford-Highland-Park-Plant-assembly-line_575x400
Počítejte s Fordem

Ford zanedlouho oslaví 100. výročí zavedení pásové výroby

 
article_lg_1914-Ford-Highland-Park-Plant-assembly-line_575x400

Když Henry Ford koncem roku 1913 zaváděl do svého závodu pohyblivou montážní linku, spustila se revoluce, která v mnoha ohledech neměla v historii automobilového průmyslu obdobu. Automatizované výrobní procesy nebývale zrychlily a zlevnily produkci, díky čemuž se z automobilu coby luxusního zboží pro smetánku stala věc každodenní potřeby pro masy.

Možná největší revoluce v celé historii automobilového průmyslu

Jen stěží bychom ve zhruba 130leté historii automobilového průmyslu našli událost, která by zásadnějším a dramatičtějším způsobem poznamenala jeho podobu. Během několika let se Fordovi podařilo výrazně snížit výrobní náklady na jeden automobil, díky čemuž byl schopný jeho cenu markantně stlačit směrem dolů. A výsledek? Během pouhých deseti let dostal Ford Ameriku na kola. Od 20. let minulého století si totiž osobní automobil mohl dovolit i řadový Američan. Ještě před První světovou válkou šlo přitom o vysoce prémiové zboží pro úzkou sortu privilegovaných.

Během počátků automobilky Ford trápila jejího zakladatele nízká produktivita práce

Zpočátku Ford vyráběl vozidla stejně jako ostatní výrobci, kdy jedna skupina několika dělníků vyráběla celý vůz od začátku do konce. Rodící se automobil stál během výroby na zemi a mechanici a jejich podpůrný tým brali součástky a vraceli se k vozu, který postupně od podvozku smontovali. Později byla auta na pracovních stolech, které bylo možné přesouvat od jednoho týmu pracovníků k dalšímu. To sice urychlilo výrobní proces, ale Ford stále potřeboval k sestavení „ručně vyrobeného“ automobilu kvalifikované pracovní týmy, takže produktivita práce byla nízká a cena vozu se musela držet vysoko, aby pokryla náklady na mechaniky. První krok k automatizaci nastal, když Henry a jeho inženýři vyvinuli stroje schopné vyrábět součástky pro automobil ve velkém.

První prototyp montážní linky se pohyboval pomocí lan

Hlavní překážkou ke splnění Fordova snu o masové spotřebě dosažené pomocí masové výroby byla stále nízká produktivita. Proto uskutečnil pokus. Rozmístil dělníky na určená místa a k podvozkům přivázal lano. Podvozky se tak posouvaly a zároveň zastavily přesně v místech, kde stáli dělníci. Každý z nich provedl na montáži určitý úkon, až bylo nakonec smontováno celé vozidlo. Ford navíc rozdělil výrobní proces na jednotlivé fyzicky a technicky nenáročné operace, a tak ho zjednodušil. Tento postup neustále zdokonaloval a vize sériové výroby se blížila skutečnosti. Kromě toho se začaly používat vzájemně zaměnitelné části, které mohli snadno smontovat i nekvalifikovaní dělníci. Tím se snížila závislost na kvalifikovaném personálu a dolů šly i výrobní náklady. Celý proces Ford ještě zdokonalil zavedením vodorovných a svislých přepravníků a maximální produktivitu práce zajistil optimálním rozmístěním lidí i nástrojů.

Inovace, který přinesla ovoce

Posledním krokem bylo vytvoření finální pohyblivé montážní linky. Na jejím začátku byl holý podvozek, který se pohyboval podél linky a postupně procházel jednotlivými pracovišti, aby na konci vyjel hotový automobil poháněný vlastní silou. Zásobovací linky podél cesty byly synchronizovány tak, aby včas dodávaly správné součástky. Tato kombinace přesnosti, plynulosti a rychlosti uvedla sériovou výrobu do života. Výroba Modelu T v Highland Parku dosáhla rekordní úrovně, když každých deset vteřin opouštěl linku hotový automobil. Ford mohl snížit ceny, zdvojnásobit minimální denní plat na pět dolarů, vyrábět špičkový výrobek a ještě být ziskový. V té době Ford každoročně vyráběl dva miliony vozů modelu T, který se prodával za pouhých 260 dolarů. Model T zahájil převrat také na venkově. Pět dolarů denně a Fordova filozofie započaly sociální revoluci, zatímco pohyblivá montážní linka odstartovala průmyslovou revoluci.

Henry Ford sice montážní linku nevynalezl. Výrazně ji však zpopularizoval

Ford rozhodně nebyl prvním průmyslníkem, který by ve svých závodech provedl automatizaci pomocí instalace montážní linky. Předběhl jej např. i známý zbrojař Samuel Colt. Ovšem na rozdíl od Colta se Fordovi podařilo vyvolat skutečnou sociální revoluci. Fordovu vizi masové produkce, nízkých cen a korporátního občanství pak začala přejímat celá řada dalších společností, mimo jiné např. i legendární zlínský obuvnický podnik Tomáše Bati.

Pro Baťu byl Ford obrovskou inspirací

Je málo známým faktem, že se od Henryho Forda učil i nejznámější československý podnikatel Tomáš Baťa. Ten strávil celý rok jako řadový dělník u montážní linky zdejších automobilových závodů. Po návratu do rodného Zlína zavedl ve své firmě po Fordově vzoru pásovou výrobu.


Diskuze


Reklama

FordShop.cz: Aktualizace map Ford 2016