nasa2
Počítejte s Fordem

Průlomový rok 1969 aneb jak Ford přistál na Měsíci

 
nasa2

Kreativita a vizionářství, které byly vždy stavebním kamenem a hlavní devizou společnosti Ford, se zásadní měrou podepsaly na rozvoji automobilového průmyslu. Díky nespočtu inovativních výrobních a konstrukčních řešení představených otcem automobilky Henry Fordem se již v meziválečném období vlastnictví osobního vozu dynamicky přetransformovalo. Z luxusní záležitosti pro omezenou skupinu šťastlivců se totiž během několika let stal takřka standard. Kreativní a průkopnický duch, který je s modrým oválem spojován již přes století, se však zdaleka neomezoval na automobilový průmysl. Věděli jste například, že se po dobu více než dvou dekád inženýři Fordu podíleli na výzkumu a vývoji designových a konstrukčních řešení v rámci amerického vesmírného programu, který v roce 1969 poslal člověka na Měsíc?

“Vesmírné” technologie měla na starost speciální divize společnosti Ford

Historie participace automobilky Ford na americkém vesmírném programu se začala psát již v roce 1963. Tehdy dostala dceřiná společnost Philco od NASA zakázku na výstavbu svého kontrolního centra (Mission Control Center) poblíž Houstonu. Toto centrum se mělo stát součástí již existujícího Centra pro vývoj raketoplánů schopných nést posádku (Manned Spacecraft Center). Ještě do konce roku 1963 pak Ford sloučil Philco se svou Aeronutronic Division, speciálním oddělením pro obranný a vesmírný výzkum. Aeronutronic Division stála již během 50. let u implementace projektu Space Track, jehož cílem bylo vytvořit jakýsi “radarový” systém, který by dokázal zaměřit a identifikovat jakýkoliv předmět (např. i vesmírnou sondu) na oběžné dráze. Space Track vznikl jako jakási odpověď na odpálení slavného Sputniku I.

Inženýři Fordu sehráli klíčovou roli v programu Gemini a Apollo

V roce 1965 představili inženýři společností Ford a Philco svůj společný systém nazvaný Mission Control. Ten hrál důležitou roli během slavných vesmírných projektů Gemini a Apollo včetně průlomového přistání na Měsíci. V rámci Mission Control inženýři kompletně a centralizovaně ovládali a připravovali vyslání lidské posádky do vesmíru, technicky zajišťovali správnou funkci jednotlivých komponent raketoplánů, starali se o správnou funkci pro život posádky nezbytných systémů, kontrolovali dynamiku letu, organizovali aktivity posádky apod. Kromě toho byli zodpovědní i za úspěch a plánování zpátečního letu či za některé pozemní operace. Historickým milníkem se pak Mission Control stal hlavně proto, že se díky němu poprvé podařilo ze zemského povrchu na dálku zcela ovládat raketoplán nesoucí lidskou posádku.

Úspěch Philco

Philco díky technické fundovanosti svých inženýrů získalo několik dalších zakázek od NASA. Převážně šlo o satelitní systémy, které se používají dodnes. Dceřiná společnost Philco měla na starost kromě implementace projektu Mission Control i řadu dalších kontraktů. Díky znalostem a zkušenostem svých inženýrů v oblasti tranzistorů a mikroelektroniky si u Philca v roce 1976 NASA v kombinaci s americkým Ministerstvem obrany objednala za téměř čtvrt miliardy dolarů sedm satelitů. Ty posloužili k vybudování satelitní sítě v 95 zemích světa. Zdaleka přitom nešlo jen o vojenský projekt. Ještě dnes jsou totiž mezikontinentální telefonní hovory či televizní vysílání přenášeny, mimo jiné, právě i přes tyto satelity.

Od začátku 90. let je již Ford nohama pevně na zemi

Přelomovým rokem byl pro společnost Ford rok 1990. “Vesmírná” divize firmy – Ford Aerospace Corporation – byla tehdy prodána třetí straně, společnosti Loral Corporation. Ta v poválečném období např. vyvíjela detekční systémy RADAR a SONAR, později spolupracovala se známým americkým zbrojařem Lockheed Martin. Před zhruba 23 lety tak skončila jakákoliv angažovanost Fordu ve vojenských, špionážních či vesmírných projektech.

Zdroj foto: www.at.ford.com


Diskuze


Reklama

FordShop.cz: Aktualizace map Ford 2016